středa 21. srpen 2019 21:05
Registrace    

Nejen ty naše české ručičky, ale i slovenské, jsou opravdu zlaté

Při návštěvě truhlářské dílny Pavla Svobody z Horní Cerekve se mně ve spojení s jeho současnou činností (viz reportáž ZDE) naskytla možnost navštívit také Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově, provozované Agenturou Dobrý den s.r.o. Přesněji řečeno jednu z expozic muzea v objektu na zdejším Nábřeží rekordů a kuriozit s názvem Zlaté české ručičky. A to s názvem vskutku příznačným, neboť k vidění jsou zde spolu se Svobodovou originální dřevěnou Jawou 250 – Pérákem, zhotovenou z 22 druhů dřevin, také mnohé jiné obdivuhodné výtvory ze dřeva nebo z materiálů na jeho bázi, ztvárněné šikovnýma rukama řady dalších nadšenců z České republiky i Slovenska.

Co lze obdivovat přímo na místě…

Ze zde vystavených exponátů, vedle již zmíněného dřevěného Péráka, je třeba jmenovat především unikátní sbírku více jak 90 předmětů, které návštěvníka uvedou do jakéhosi podivuhodného světa dřeva a síry. Tuto sbírku totiž tvoří funkční kytary, housle, mandolíny, historické vázy, obrazy apod., zhotovené ze zápalek a zápalkových hlaviček. Jejich autorem je pan Tomáš Korda z Vrchlabí (1938–2003), vyučený v oboru foukač technického skla, který jejich tvorbě zasvětil rovných 40 let svého života.

„Od roku 1963, kdy se tomuto koníčku začal věnovat, si pan Korda o každém výrobku vedl podrobný záznam, a tak dnes víme, že na nich strávil celkem 63 310 hodin práce. To v přepočtu na dny znamená 7 let, 2 měsíce a 22 dní čistého času. Při tom spotřeboval 571 871 zápalek a 248 344 zápalkových hlaviček, tedy celkem 820 215 zápalek, což při současném počtu 40 zápalek v jednom balení znamená nepředstavitelných 20 506 krabiček,“ sděluje mi během soukromé prohlídky expozice prezident pelhřimovské Agentury Dobrý den Miroslav Marek. Poté se zastavuje u jedné z Kordových kytar, na které na první pohled a ani po následném „hrábnutí do strun“ není nic nápadného. Při pohledu zblízka je ale vidět, že kromě strun, pražců a mechaniky byla celá zhotovena ze sirek. „Při tom velmi slušně hraje načež jedna z dcer pana Kordy se s ní v dětství 2 roky učila hrát na kytaru. Na jednom z ročníků námi pořádaného festivalu Pelhřimov – město rekordů s ní koncertoval dokonce i kytarový virtuóz Štěpán Rak,“ pochlubil se M. Marek s tím, že tuto funkční kytaru autor stavěl 2738 hodin a spotřeboval na ni 16 854 zápalek. Z dalších předmětů sbírky T. Kordy pak zmínil např. obraz Mexická tanečnice (2698 hodin práce, 23 710 zápalek a 11 949 zápalkových hlaviček), Korintskou vázu zhotovenou jako přesnou rekonstrukci originálu pocházejícího z roku 2850 př. n.l. (7542 hodin práce, 26 211 zápalek a 51 124 hlaviček) a v neposlední řadě největší obraz ze sirek na světě s názvem Kovboj o rozměrech 825x1220 mm (6654 hodin práce, 73 194 zápalek a 10 564 hlaviček).

Z ostatních vystavených exponátů, zaregistrovaných v databance Agentury Dobrý den jako tzv. dřevěné rekordy, poukázal např. na největší kávovou lžičku Jána Hubinského z Trenčína, vydlabanou z jednoho kusu topolového dřeva. Měří 253 cm a původně ji autor vyrobil jako netradiční plavidlo pro svého syna, který se s ní zúčastnil jakési neckyády.

„Lžíce skutečně udrží na vodě až padesátikilového člověka, o čemž se opět mohli přesvědčit návštěvníci jednoho z ročníků našeho festivalu,“ doplňuje M. Marek cestou k největšímu dřevěnému krasohledu v ČR od Martina Titze z Havlíčkova Brodu, kterým si údajně s radostí zatočí snad každý návštěvník muzea. K tomuto účelu je totiž tento 212 cm dlouhý krasohled s průměrem 60 cm opatřen ocelovým stojanem s klikovým mechanismem. Mezi nejrůznějšími předměty umístěnými ve vnitřních prostorách objektu nelze nezmínit, a to hlavně ve vztahu k jeho autorovi (viz dále), obřího 150 kg vážícího a 160 cm dlouhého ježka s největším počtem bodlin. Na návrh agentury jej ze smrkového dřeva v roce 2008 vytvořil známý umělecký řezbář Jiří Halouzka z Jiříkova na Rýmařovsku. A to u příležitosti otevření obchodního centra City Park v Jihlavě, která má v městském znaku ježka, kdy jej účastníci třídenního programu ozdobili rekordními 7413 bodlinami v podobě špejlí.

„Každý z návštěvníků mohl vložit vždy jen jednu špejli a doba rekordního pokusu činila 30 hodin. Kuriózní na celé záležitosti je fakt, že uvedený počet bodlin se přibližně rovná skutečnému počtu bodlin u ježka živého,“ konstatuje M. Marek, směrujíc mě přitom do přilehlé zahrady. Zde si nelze nevšimnout především sochy proutěného mamuta, vysokého 373 cm, dlouhého 670 cm, širokého 140 cm a vážícího více jak půl tuny, jehož za 7 měsíců upletl pan Jaroslav Šefl ze Lhůty na Plzeňsku z březového proudí v kombinaci s vázacím drátem. Za zmínku stojí také 216 cm vysoká socha sv. Jakuba, vyřezaná ze smrkového kmene o průměru 60 cm motorovou pilou vicemistrem světa v dřevorubecké soutěži Stihl Timbersports Series Martinem Komárkem z Oseku u Milevska.

…a co zprostředkovaně na certifikátech a fotkách?

Součástí expozice, mimo fyzicky přítomných předmětů, je také bezpočet agenturou vydaných a na zdech místností pověšených certifikátů o vytvoření českého rekordu, z nichž více jak dvě desítky jsou opět spojeny s tvorbou výše jmenovaného řezbáře Jiřího Halouzky. Jeho vůbec první certifikát z roku 2005 se váže k 10,4 metrů vysoké a 15 tun vážící soše z topolového dřeva, znázorňující pomyslného patrona Jeseníků děda Praděda. Představuje jednu z hlavních dominant jím provozované tzv. Pradědovy galerie u Halouzků v Jiříkově, rozmístěné na ploše 8 hektarů v areálu dančí farmy. Socha, na které autor pracoval více jak 2 roky, je podle něj co do velikosti jedinou dřevěnou sochou v Evropě, která dokáže stát sama bez ukotvení, nicméně vzhledem k častým a silným větrům v této oblasti je z důvodu bezpečnosti ukotvena ke štítu stodoly. Její základ tvoří 9 metrů dlouhý modřínový trám o průřezu 400x400 mm. Na něm je nasazena téměř 1,5 metrů vysoká hlava, zhotovená z topolového kmene o průřezu 1,4 m. Ostatní části sochy jsou vytesány z několika topolových bloků, které jsou společně s trámem sešroubovány v jeden celek. Pro její zhotovení bylo třeba použít kromě řetězové pily, kopacích seker a řezbářských dlát také nakladač, vysokozdvižnou plošinu a několikapatrové lešení.

Z dalších rekordních Halouzkových děl pak nelze nejmenovat největší dřevěný betlém na světě s více jak 250 ručně vyřezávanými figurami v životní velikosti, který se stále rozrůstá, a v neposlední řadě také obří dřevěný obraz Pradědovy říše, který kdysi zdobil interiér někdejší kamenné rozhledny na vrcholku Pradědu. Jedná se tedy o ručně vyřezávanou kopii původního obrazu ztvárněnou podle vzácné dobové pohlednice. Zhruba 1,2 tuny vážící monument o rozměrech 2,22x5,2 m je vyřezán ze souboru čtyřiadvaceti lípových trámů o tloušťce 240 mm a vyjadřuje ducha hor a těžký život obyvatel Jeseníků v minulosti.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor a archiv Agentury Dobrý den s.r.o.

Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby.

Zásady zpracování osobních údajů

Newsletter

Přihlaste se pro příjem newsletteru. Nezmeškáte tak žádné aktuální novinky.

Rozesíláme pouze důležité informace. Nespamujeme!