čtvrtek 13. prosinec 2018 22:36
Registrace    

Ručně vyráběný nábytek do srubů podle amerického způsobu z Valašska

Před 13 lety mě oslovil tehdy jedenatřicetiletý Lukáš Bubela z Růžďky na Vsetínsku, jestli bych v rámci reportáže v někdejších Truhlářských listech nepředstavil jeho v roce 2005 započatou výrobu rustikálního srubového nábytku z ručně opracované tenké kulatiny. A to ve snaze získat pro tento sortiment první zákazníky, čehož posléze na čas litoval, neboť publikované informace iniciovaly ke stejné činnosti i jednoho z jeho současných konkurentů. Letos v červenci jsem jej, po předchozím náhodném objevení jeho reklamní vitríny v interiéru horského hotelu Radegast na Radhošti, s nabídkou reportáže oslovil sám. K mému překvapení mě neodmítnul, ale naopak pozval do své nové dílny v Halenkově. Poznal totiž, že konkurence je zapotřebí, neboť nutí člověka k tomu, aby ve své činnosti neustrnul, ale stále ji rozvíjel.

Zatímco dříve se nejen na Valašsku profese zpravidla dědila z otce na syny, kteří ji pak provozovali celý život, dnes ji lidé často mění, neboť tu pravou mnohdy najdou až v průběhu zaměstnání, a to za nejrůznějších okolností. Takříkajíc své o tom ví mezi jinými i výše zmíněný dnes již čtyřiačtyřicetiletý Lukáš Bubela, který se po ukončení základní školy vyučil strojním zámečníkem pro železniční opravny a strojírny v Ostravě, kde pracoval i po absolvování základní vojenské služby. Od roku 1994 se na základě získaného živnostenského oprávnění začal spolu se zaměstnáním věnovat také drobnému obchodu s výrobky ze dřeva, korku a proutí. Po odchodu z ostravských strojíren se v roce 1997 vydal na šestiletý turisticko-pracovní pobyt do Spojených států amerických, kde spolu s kamarádem, který zde měl jisté rodinné vazby, pobývali hlavně v horských oblastech a absolvovali několik různých zaměstnání. Jemu pak nejvíce učarovalo právě to poslední, kdy pracoval u malé dřevozpracující firmy zaměřené na tzv. „log furniture“ neboli rustikální nábytek zhotovený ze slabších kmenů nebo větví a určený pro horské srubové domy vybavované v ryze přírodním stylu s majoritním zaměřením na přírodní materiály – dřevo, kámen, kůže a další.

„V případě mého zaměstnavatele šlo o nábytek vyráběný v kombinaci tenkých odkorněných kmenů stromů a omítaných hoblovaných prken, který je v případě sedacího často opatřen jednoduchým odnímatelným čalouněním. V době mého pobytu byl produkován v horských oblastech po celých Spojených státech amerických a na jeho výrobu se zaměřovaly kromě jednotlivců i malé a střední firmy, které ho realizovaly v podstatě stejným způsobem jako první přistěhovalci z Evropy,“ vysvětluje nám Lukáš Bubela původ svého výrobního sortimentu a dodává, že po svém návratu do vlasti v roce 2003 se proto začal zabývat myšlenkou zúročit v zámoří nabyté zkušenosti také ve prospěch domácích majitelů srubových domů a horských chat.

Počáteční výroba, stejná jako v USA…

Tuto myšlenku začal realizovat v roce 2005 nejprve v pronajatém objektu bývalé kovárny ve svém tehdejším bydlišti v Růžďce na Vsetínsku a v současné době v ní již druhým rokem pokračuje ve vlastní provozovně v Halenkově. Zprvu se zaměřil výhradně na výrobu rustikálního nábytku do interiéru (později i do exteriéru), kterou realizoval stejně jako v Americe z větší části za pomoci ručního klasického nebo elektrického nářadí. Základem každého kusu jeho nábytku byla (u většiny typů je i dnes) masivní nosná kostra zhotovená z již zmíněných odkorněných kmenů mladých stromů z dřevin, jako je osika a borovice (později nahrazená břízou), které postupem času ještě doplnil o jasan, smrk a další dřeviny.

„Ve státech se k tomuto účelu využívají výhradně lokální dřeviny z oblastí, kde ta či ona firma sídlí, neboť většina výrobců si stejně jako já zajišťuje tento materiál sama. Firma, u níž jsem pracoval, používala osiku a borovici, a tak moje první kroky coby nevyučeného truhláře pochopitelně směřovaly týmž směrem. Borovice však v našem kraji moc neroste, a tak jsem ji posléze nahradil u nás všudypřítomnou náletovou břízou. S postupným rozšiřováním výrobkového portfolia o postele, barové pulty, kuchyně atd. jsem tento konstrukční materiál rozšířil ještě o olši, jasan, javor, dub a v případě postelí, kde minimálně boky musí být rovné, také o smrk,“ upřesňuje výrobce a dodává, že pro „výplňové“ dílce nosné kostry, jako jsou sedáky a opěradla u židlí, stolové desky, boky skříněk apod. používá opět po vzoru Američanů prkna a fošny z výrazněji zbarvených dřevin, jako je borovice, třešeň, švestka a ořech, které si po přirozeném předsušení nechává uměle dosušit na cca 10 % vlhkosti.

…je v řadě případů uplatňována i dnes

„Tyčovinu po odkornění suším jen přirozeným způsobem, a to v poloze nastojato pod přístřeškem vedle dílny umístěným na její osluněné straně. Z tohoto důvodu proto nevyhledávám jen dřevo čerstvé, ale i mrtvé z padlých stromů s pro mé výrobky zajímavou barvou, různými stopami po podkorních škůdcích apod.,“ přibližuje nám L. Bubela svůj výrobní postup s tím, že jednotlivé prvky konstrukce jsou spojeny na válcový čep, který je u některých obzvlášť namáhaných spojů zajištěn šikmo uloženým kolíkem zatlučeným ze spodní strany. Tyto čepy zhotovuje pomocí speciální cylindrické frézy dovezené z USA, která se upíná do ruční elektrické vrtačky. „Lze u ní nastavit délku čepu a poté funguje jako ořezávátko. Na obvodovém plášti na dvou protilehlých místech má zabudovanou libelu umožňující nastavit vodorovný směr nástroje před soustružením,“ pochvaluje si výrobce a dodává, že výplňové dílce zprvu zhotovoval stejně jako v USA jen z omítaných vzájemně nespojených výše zmíněných prken či fošen, které jsou ke kostře upevněny pomocí dřevěných kolíků, v některých případech jsou do kostry zadlabány.

Postupem času se, jak sám říká, posunul ve své činnosti více do truhlařiny a dnes v případě výplňových dílců pracuje i s neomítaným řezivem a také se spárovkou, kterou si s ohledem na kombinaci kresby a barvy dřeva, vyhovující jeho představám, nejraději zhotovuje sám. U skříňového a kuchyňského nábytku spárovku využívá také pro zhotovení nosných korpusů, kde ji pro dosažení přírodního vzhledu kombinuje s tyčovinou aplikovanou v rozích a na viditelných hranách nábytku ve formě zdobného (v případě svislých prvků i funkčního) „olištování“ z půlených respektive podélně rozříznutých kmínků.

„Za mého působení v USA měl každý výrobce tohoto nábytku svůj osobitý styl. Někdo používal spíš rovný materiál, jiný zase extrémně pokřivený, někteří jej opracovávali vyloženě nahrubo, jiní si s ním více pohrávali. Já jsem si s ohledem na naše podmínky zvolil určitou kombinaci uvedených způsobů, neboť nábytek by člověku měl spolu s plněním své funkce a nabídky patřičného pohodlí sloužit i tak, aby se o něj neporanil nebo si nepoškodil oděv apod. To ostatně platí i pro schodišťová nebo balkónová zábradlí srubových staveb, které rovněž zhotovuji. Před vlastní kompletací proto jednotlivé prvky podrobím důslednému vyhlazení všech suků a celkovému vybroušení povrchu do hladka,“ dodává výrobce ke svému nábytku, směřujícímu na trh s povrchem ošetřeným přírodním olejem nebo voskem.

Od zakázkové výroby k vlastní vzorkovně

K nezbytnému představení před 13 lety na českém trhu tehdy ještě takřka neznámého srubového nábytku se L. Bubela v první fázi rozhodl využít v úvodu zmíněnou reportáž. Ačkoliv tento počin zprvu hodnotil negativně, neboť spolu s ojedinělými zájemci o nábytek si jeho výrobu přijel okouknout i jeden z jeho sou­časných konkurentů, posléze mu tato reportáž otevřela cestu k přímé a dodnes trvající spolupráci s rodinnou firmou Sruby Pacák s.r.o. Kromě zakázek od ní začal realizovat a stále realizuje i zakázky získané s pomocí vlastních webových stránek a především pak díky kladným referencím od dřívějších zákazníků. Mezi nimi jsou např. i majitelé srubu se stylově vybavenou tyrolskou hospůdkou a kavárnou na golfovém hřišti Adventure Golf u Horního Bezděkova na Kladensku nebo v úvodu vzpomenutého horského hotelu Radegast, v jehož vstupní chodbě dostal výrobce od provozovatele i prostor pro umístění své reklamní vitríny.

„Mimo výše uvedených obchodních ‚kanálů‘ je pro mne velmi zajímavá také pravidelná aktivní účast na řemeslných trzích v regionu, kromě jiných i v rožnovském Valašském muzeu. Zde v rámci předvádění některých dílčích výrobních operací úspěšně odbytuji jednoduché praktické stoličky za cca 1000 Kč, které jsou dříve či později pro řadu kupujících jakýmsi impulzem k tomu, aby mě opětovně kontaktovali s požadavkem na další nábytek,“ pochlubil se výrobce s tím, že díky stálé poptávce se bude snažit od letošního roku změnit svůj stávající obchodní model, postavený zatím výhradně na zakázkové výrobě, na prodej přes vlastní vzorkovnu budovanou v půdních prostorách nad dílnou. A to opět po vzoru svých amerických „učitelů“, kteří tento druh nábytku vyrábějí tzv. na sklad, neboť lidé jsou zvyklí vybírat si již z hotového sortimentu umístěného ve stylovém prostředí vlastní vzorkové prodejny, kterou každý z výrobců disponuje. „Zakázkovou výrobu v USA tvořily pouze ojedinělé případy, kdy zákazník potřeboval vybraný model upravit rozměrově. Já počítám s tím, že do budoucna by zakázková výroba u mě neměla přesáhnout 30–40 % z celkového prodeje,“ zkonstatoval závěrem Lukáš Bubela v souvislosti se svým sortimentem, jehož cena se např. v případě židlí pohybuje kolem 3 tis. Kč, u solitérních stolů cca 5 tis. Kč, u sedaček 12 tis. Kč v závislosti na typu.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor a archiv výrobce

Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby.

Zásady zpracování osobních údajů

Newsletter

Přihlaste se pro příjem newsletteru. Nezmeškáte tak žádné aktuální novinky.

Rozesíláme pouze důležité informace. Nespamujeme!