neděle 15. prosinec 2019 20:05
Registrace    

Stavby s vůní dřeva 2019 – 2. část

V minulém vydání Dřevařského magazínu (DM 11/2019) jsme představili dvě z pohledu odborné poroty a hlasující veřejnosti nejlepší soutěžní práce letošního 7. ročníku studentské soutěže „Stavby s vůní dřeva 2019“ v kategorii „Dřevěné stavby – malé“, zpracované studenty Fakulty architektury a Fakulty stavební na ČVUT Praha a VUT Brno. Opomenout však nelze ani druhou soutěžní kategorii „Dřevěné stavby – velké“ a v ní odbornou porotou oceněné technické řešení Teamakers Guest House dvojice studentů z brněnského VUT Davida Krále a Ondřeje Kurečky či hlasující veřejností oceněný projekt Arborum, zpracovaný jejich spolužáky Miroslavem Prokopem a Tomášem Ferdou. V neposlední řadě pak ani zvláštním oceněním odborné poroty se pyšnící Polyfunkční blok Těšnov, navržený opět budoucími stavaři z VUT Brno Martinem Velflem a Jakubem Sedláčkem.

Teamakers Guest House

Nejlepším soutěžním dílem 7. ročníku „Staveb s vůní dřeva“ v kategorii „Dřevěné stavby – velké“ se z pohledu odborné poroty stal projekt studentů Fakulty stavební na VUT Brno Davida Krále a Ondřeje Kurečky s názvem Teamakers Guest House. Jeho cílem bylo přinést řešení na rozšíření unikátní rodinné farmy v Lotyšsku, působící v lesní oblasti nedaleko jezera Bezdibené a produkující nejrůznější čajové směsi. Jejím současným útočištěm je zrekonstruovaná stodola z první poloviny 19. století, která v minulosti sloužila různým účelům a podle toho se odvíjel i její technický a estetický stav. Výchozím požadavkem pro její rozšíření bylo vytvoření ubytovacích prostor se zázemím pro 6 osob, prostor pro sušení a balení čaje, místa pro semináře, workshopy atd., což autoři vyřešili vložením nového elementu do nitra stodoly.

„Tento prvek slouží jako zateplená část stavby tak, aby obálka současné stodoly mohla zůstat ve své původní podobě. Tímto uspořádáním jsme pak byli schopni do nové hmoty umístit požadované zázemí pro hosty výrobců čaje,“ vysvětlují autoři svůj záměr s tím, že nová hmota slouží ubytovaným a prostor stodoly zároveň i ostatním návštěvníkům. V přízemí nové hmoty se nachází dvě ložnice, výstup do podkroví, koupelna, spíž a otevřený obývací pokoj s kuchyní, který svým umístěním a proměnlivým otevřením spojuje a utváří jednotlivé provozy. Prostor stodoly je koncipován jako multi­funkční, doplněný veřejně přístupnou koupelnou. Podkroví v soukromé části nově vložené hmoty je využito jako ložnice s koupelnou. Ve veřejné části v otevřeném prostoru je na zachovávané stěně umístěn strmý žebřík, který sahá do výšky stávajícího vazného trámu. Zde je umístěn rám se sítí, v níž příchozí mohou relaxovat nad workshopem a užívat si slunečního světla pronikajícího novým otvorem skrz dřevěné lamely v jižní štítové stěně.

Z konstrukčního hlediska jsou přístavba a její spojení s původním objektem voleny s ohledem na ekonomickou a logistickou dostupnost. Stěžejním prvkem jsou dřevěné rámy sestavené z lepených prvků o průřezu 90x220 mm, které tvoří nejen hlavní nosnou konstrukci vkládané hmoty, ale pokračují i do prostoru stávající stodoly, kde tvoří podporu jejího krovu. Ten je tvořen klasickou hambálkovou krokvovou soustavou se spodním vazným trámem, zhotovenou z neohraněných dřevěných trámů (kuláčů).

„Soustava je momentálně uložena na obvodových kamenných stěnách a jedné středové, kterou v návrhu částečně odbouráváme a uvolňujeme tak prostor novým možnostem využití prostoru. Dalším významným úkolem konstrukce je členění prostoru určeného pro práci, a to na tři pomyslné funkční celky – na plochu pro skladování sušicích stojanů a židlí, plochu pro řezání, balení a expedici finálních výrobků a největší centrální plochu pro variabilní využití všech potřeb workshopu. Konstrukce je dále využita i pro potřeby provozu, neboť jsou v ní zabudovány dva sklápěcí stoly, které je možné sklopit ve dvou polohách (vyšší pro práci ve stoje a nižší pro činnosti v sedě). Dále je na konstrukci zavěšena již výše zmíněná relaxační síť,“ upřesňují autoři a dodávají, že prostor mezi jednotlivými nosnými rámy konstrukce obvodového pláště je vyplněn 220 mm silnou vrstvou flexibilní dřevovláknité izolace, která je z vnitřní strany potažena parotěsnou folií. Na ni navazuje instalační rošt z latí 60x40 mm, s meziprostorem izolovaným opět dřevovláknitou izolací, zaklopený dřevovláknitou deskou opatřenou perlinkovou omítkou. Z vnější strany jsou nosné a tepelně odizolované rámy potažené pojistnou hydroizolační fólií, na niž navazuje odvětrávaný prostor z kontralatí a latí (40x60 mm), uzavřený šablonami trapézového plechu tvořícího vlastní fasádu a střešní krytinu. Výplně štítů tvoří dřevěné lamely kryté polykarbonátovými deskami.

Arborum

Hlasující veřejnosti se v kategorii „Dřevěné stavby – velké“ nejvíce líbil projekt Arborum studentů Fakulty stavební a Fakulty strojního inženýrství na VUT Brno Miroslava Prokopa a Tomáše Ferdy. Tím je návrh rozhledny, inspirovaný chatami na stromech, která svou výškou 36,5 m dominuje nad zalesněným kopcem Malchor v Beskydech. Její vyhlídková část, koncipovaná do čtyř poschodí (pater), nabízí 235 m2 užitné plochy, kterou lze využít k environmentálnímu vzdělávání, pořádání výstav, pozorování přírody, popřípadě k nouzovému přespání turistů.

Nosná část konstrukce rozhledny je navržena tak, aby odolala rychlosti větru 75 m/s (270 km/h) a zajistila návštěvníkům bezpečí i na místech, kde se může každou minutu změnit počasí. Tomu napomáhají v podloží uložené železobetonové základy. Ke zvýšení optické stability slouží u paty rozhledny upevněné dřevěné prvky z lepeného lamelového dřeva, imitující kořeny stromu, které propojují celou konstrukci se zemí a jimi vytvořený prostor slouží jako lavičky a stojany na kola.

Rozhledna je inspirována geometrií stromu. Její koruna má půdorys šesti­úhelníku, kdy z každého jeho rohu vystupují zaoblená žebra. Pro přístup do ní slouží dvě vřetenová schodiště (jedno pro výstup nahoru a druhé pro sestup dolů), jejichž konstrukce je skryta uvnitř pomyslného kmene stromu. Ten byl navržen jako ocelový tubus (z oceli S355) o průměru 2,2 m, který vychází z potřebné užitné šířky schodišťového ramene. Prosvětlení vnitřního prostoru tubusu zajištují tzv. stoupající světlíky, respektive oválné otvory rozmístěné po obvodu tubusu v celé jeho výšce. Vlastní koruna (vyhlídková plošina) 36,5 m vysoké rozhledny je tvořena již zmíněnými čtyřmi patry, z nichž nejnižší, umístěné ve výšce 24 m nad terénem, je současně i nejširším místem konstrukce s průměrem cca 13 m. Jejími hlavními nosnými prvky jsou obvodová žebra z lepeného lamelového dřeva o průřezu 240x300 mm. Mezi žebry a tubusem jsou umístěny lepené vazníky o průřezu 180x240 mm, které jsou vzájemně spojené, stejně jako většina ostatních dřevěných nosníků, tzv. na žiletku vloženým plechem a následně zajištěné svorníky. K zajištění polohy žeber a vazníků (po obvodu koruny) jsou použita dřevěná ztužidla o průřezu 80x240 mm, spolu s vazníky zaklopená profily 50x200 mm, které tvoří horní vrstvu stropu každého z pater a současně i pochozí vrstvu podlahy. Prostor mezi žebry v jednotlivých patrech je uzavřen velkoplošnými skleněnými tabulemi z vrstveného skla tloušťky 24 mm. Jsou přichyceny k obvodovým nosníkům, které přenášejí vodorovné síly větru do konstrukce. Obvodové nosníky jsou rovněž vyztuženy ztužidly.

Polyfunkční blok Těšnov

Zvláštního ocenění odborné poroty, uděleného v kategorii velkých dřevěných staveb, se dostalo soutěžnímu projektu Polyfunkční blok Těšnov studentů Fakulty stavební na VUT Brno Martina Velfla a Jakuba Sedláčka (studijní obor Architektura a rozvoj sídel). Jimi zpracovaný návrh městského bloku (se zastavěnou plochou 2887 m2) se snaží zaobírat otázkou nového využití neatraktivního prostředí parku Těšnov, který je prokazatelnou stavební rezervou v centru Prahy.

„Samotný park ve své hlavní podstatě selhává, a tento prostor tak postrádá jakoukoliv racionální koncepci využití. Bezprostřední blízkost severojižní magistrály navíc stanovuje řadu limitů a omezení, které činí pozemek zdánlivě nevyužitelný. Námi navržené řešení se snaží jít těmto limitům navzdory, přičemž svým stavebně technickým řešením na ně reaguje. Koncept se snaží maximálně využít hodnot řešeného území a poukázat na fakt, že takto lukrativní pozemky v samotném centru města mohou být adekvátně zastavěny. V tomto případě polyfunkčním blokem s převažující funkcí bydlení, přičemž bytový mix je navržen s ohledem na maximální variabilitu a flexibilitu,“ konstatují tvůrci oceněného městského bloku s tím, že jeho urbanistický návrh vychází z kontextu dané lokality. Ten svým prostorovým uspořádáním navazuje na městskou blokovou zástavbu směrem od ulice Revoluční a je jakýmsi ukončujícím prvkem před trasou magistrály. Podstatnou složkou, ovlivňující návrh, je potom rozdělení pozemku linkou tramvaje, na kterou návrh reaguje členěním bloku na nižší zástavbu s vnitřním atriem a výškovou dominantu území v jižní části. Koncept také respektuje současné hodnoty pozemku, které tkví v jeho prostupnosti a přímém spojení jednotlivých částí. Na tento fakt reaguje uvolněním parteru a vytvořením veřejného polokrytého prostoru, který je rozšířen směrem ke stávající blokové zástavbě a navazuje na uliční dění. Aktivní parter nabízí mimo ploch k relaxaci a odpočinku také sportovní zázemí pro uživatele bicyklů a elektrokol. Vnitřní poloveřejný dvůr se posouvá na úroveň terasy ve 2.NP, přičemž tvoří spojující segment mezi jednotlivými částmi bloku.

Ze stávající městské zástavby pak vychází i architektonické řešení komplexu, jehož nižší část (23,4 m) vytváří (doplňuje) uliční linii, která se dále výškově diferencuje v závislosti na modelu oslunění jednotlivých částí objektu. Jižní část je naopak výrazně převýšena (12.NP) a svými 37,4 m se stává novou výškovou dominantou lokality. Sjednocujícím prvkem celého bloku je potom obvodový plášť z charakteristických fasádních panelů. V rámci architektonické koncepce fasády bylo cílem především přiznání konstrukční podstaty objektu a propsání zvoleného modulu do exteriéru, a to v reakci na místní podmínky a limity. Textura fasádních panelů vychází z přírodního motivu dřeva, přičemž jejich struktura vytváří charakteristický vzor pro celý objekt. Podstatnou složkou návrhu je dále práce se zelení, především pak její rozšíření na fasádu za účelem regulace hlukové stopy frekventované komunikace a zabraňování přehřívání konstrukce. Extenzivní zelené střechy a terasy ochlazují lokální mikroklima a zvyšují retenční schopnosti objektu, které jsou zásadní pro zpětnou údržbu zelených ploch.

Z hlediska funkčního uspořádání se návrh zaobírá především vytvořením pestrého bytového mixu (208 bytů s hrubou podlažní plochou 11 970 m2) se základním jednotkovým modulem 3 m. Bytová struktura je členěna do dvou základních kategorií – Kompakt a Standard, které jsou dále modifikovány dle jednotlivých velikostí (počtu pokojů). Podstatným faktorem je potom vzájemná flexibilita a variabilita jednotlivých jednotek, která je definovaným modulem umožněna v horizontálním i vertikálním směru. Bytová struktura je doplněna prostory kanceláří a obchodů v severní části bloku a ve výškovém objektu (s hrubou podlažní plochou 7030 m2).

Konstrukce objektu je tvořena modulárním systémem nosných dřevěných sloupů a CLT panelů. Stropní konstrukce je provedena jako panel spojující dřevěnou a betonovou vrstvu (dřevo 70–80 %) z důvodu umocnění celého konstrukčního systému ze dřeva, zlepšení podmínek stability konstrukce a zjednodušení dokončujících prací podlah. V každé navržené části objektu jsou dřevěné konstrukce doplněny o železobetonová jádra s komunikačními koridory, které zachycují změny v dřevěných konstrukcích a plní požadavky požární bezpečnosti stavby.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: archiv oceněných studentů

 

Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby.

Zásady zpracování osobních údajů

Newsletter

Přihlaste se pro příjem newsletteru. Nezmeškáte tak žádné aktuální novinky.

Rozesíláme pouze důležité informace. Nespamujeme!