sobota 19. říjen 2019 5:16
Registrace    

Tak jako nyní za kůrovce se pilařům nežilo už dlouho, ale co bude dál?

V loňském opět mimořádně suchém roce kůrovcová kalamita v českých lesích postupovala takovým tempem, na které vlastníci lesů v některých regionech již nestačili reagovat. Podle odhadu z konce října 2018 měl totiž objem vytěžené smrkové kůrovcové hmoty činit cca 10–12 mil. m3 a celkový objem v lesích napadeného dříví cca 15–20 mil. m3, což by bylo více jak roční etát. Rovněž alarmující je pak prognóza pro rok letošní, hovořící, za předpokladu pokračujícího sucha, až o minimálně 30–40 mil. m3. Mizející lesy v některých oblastech proto dělají vrásky na čelech nejen lesníkům, ale i zpracovatelům dřevní hmoty, zejména smrkové, co a jak budou řezat, až smrku nebude. V tomto duchu se nesl hlavní program podzimního odborného setkání Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR (SDP), které proběhlo 9. 11. 2018 na půdě akciové společnosti MATRIX z Třebešova na Rychnovsku.

Podzimního odborného setkání SDP v Třebešově u Rychnova nad Kněžnou se zúčastnilo více než 70 zástupců z 36 členských firem z celé České republiky, zaměřených nejen na oblast vlastního zpracování dřeva, ale v případě některých také na lesní hospodářství. Důvodem tohoto zájmu byla mimo získání aktuálních informací o stavu trhu s kulatinou (ve spojení se současnou „kůrovcovou“ situací v lesních porostech) a trhu s řezivem, také v programu avizovaná prohlídka výrobního areálu divize WOOD hostitelské firmy MATRIX a.s. Největší pozornost účastníků patřila objektu někdejší dvourámovkové pilnice, který byl v letech 2016–2017 kompletně zrekonstruován a dostavěn o další prostory vybavené novou univerzální výrobní technologií německo-české provenience. Z ní pak především vlastní pořezové lince se třemi hlavními pořezovými zdroji (pásová, rámová a rozmítací pila) s projektovanou roční kapacitou pořezu 30 tis. m3 v jedné směně (viz samostatná reportáž).

Jak to vypadá mimo ČR…

„Teoretický“ program odborného setkání, který následoval po předchozím přesunu účastníků do asi 10 km vzdáleného letoviska Studánka ve stejnojmenném čtyřhvězdičkovém hotelu, provozovaném v rámci MATRIX group její dceřinou společností, zahájil předseda sdružení Ing. Petr Pražan, Ph.D. již tradičně nejnovějšími informacemi z lesnického a pilařského oboru v zemích na jih a západ od našich hranic. Jmenovitě ve Švýcarsku, Rakousku a Německu, kde jsou lesní porosty rovněž sužovány jak kůrovcovou, tak i mnohými větrnými kalamitami a kde se podobně jako u nás objemy nahodilých těžeb (NT) meziročně zvyšují na úkor úmyslných. Začal Německem, kde objem NT (kůrovcových a větrných) představoval v roce 2017 20 % z celkové roční těžby a v roce 2018 měl podle tamních odhadů z měsíce září vystoupat až na 50 %. Ještě větší procentuální zvýšení bylo odhadováno ve Švýcarsku, kde se NT z 8 % v roce 2017 měly zvýšit až na 36 %. S naopak poněkud lepší bilancí se v září loňského roku počítalo v Rakousku, kde objem NT v roce 2017 představoval 34 % a pro rok 2018 byl odhadován na 25 %. Tento odhad, stejně jako ve Švýcarsku byl ale ve skutečnosti zcela jistě vyšší, a to s ohledem na vichřici „Vaia“ z konce října, po které se podle odhadů z Itálie, Rakouska, Slovinska a Švýcarska rozsah škod vyhoupl na 17 mil. m3 dřevní hmoty. Pro porovnání zmínil Ing. Pražan také Českou republiku, kde jsou důsledky kalamit (zejména kůrovcové) největší, a kde se objem NT z 52 % v roce 2017 měl loni zvýšit až na téměř tři čtvrtiny (72 %) z celkové roční těžby. V kontextu s touto informací pak přešel k následkům, které měly kůrovcové a větrné kalamity na ceny pilařské kulatiny v nejpostiženějších oblastech Německa (Baden-Württembersko a Bavorsko) a v Rakousku.

„Zatímco ještě v polovině roku 2017 se v těchto regionech cena kulatiny např. v jakostně lepší kvalitě B, 2b pohybovala v rozmezí 93–96 eur, v lednu 2018 už klesla na 88–92,5 eur a o cca 10 měsíců později (v polovině měsíce října) se prodávala v cenách od zhruba 82 do 87 eur/m3 franko odvozní místo,“ doplnil Ing. Pražan s tím, že v Rakousku spolu s kulatinou stále zlevňují i tzv. vedlejších pilařské produkty. A to především dřevní štěpka, jejíž cena od roku 2015 klesla z tehdejších 15 eur/prm na současných 12,8–13,2 eur/prm. Poněkud lepší bilanci mají piliny, jejichž prostorový metr se trvale pohybuje mezi 10–11 eury. Poté se znovu vrátil k surovinovým zdrojům, tentokrát však z pohledu německých producentů z oblasti dřevo­zpracujícího průmyslu, podle kterých byla obchodní situace na začátku IV. kvartálu stále lepší (56 %) nebo se přinejmenším nezhoršovala (44 %). Bezmála polovina z nich (48 %) měla na svých skladech čtyřměsíční zásobu kulatiny, 26 % tříměsíční zásobu, 19 % dvouměsíční a jen 7 % řezalo se zásobou minimálně na 1 měsíc dopředu. Cena řeziva byla u 93 % výrobců stabilní, u zbývajících 7 % se během posledních tří měsíců nepatrně snížila nebo naopak zvýšila. V případě vedlejších pilařských produktů se ceny neměnily u 68 % oslovených výrobců a u 32 % se mírně navýšily.

„Od konce III. kvartálu 2017 do září 2018 se smrkové řezivo v Německu cenově zvedlo o 8,4 %, což je poměrně slušný nárůst, u sušeného stavebního řeziva jde o 5,9 %, konstrukční dřevo stouplo o 9,9 %. Jediným jehličnatým sortimentem, kde ceny naopak klesly, je štěpka, která kvůli nadbytku dřeva zlevnila o 5 %. Co se týče listnatého řeziva, to cenově narostlo, podobně jako jehličnaté, o 6,4 %, DTD desky o 4,7 %, OSB desky dokonce o 25,3 % a podobně je tomu i u překližek, které podražily o 19,1 %,“ upřesnil Ing. Pražan s tím, že počátkem IV. kvartálu loňského roku pilaři v okolních zemích zaznamenali ze strany odběratelů zvyšující se tlak na ceny řeziva nižších kvalitativních tříd. A to v důsledku rostoucího objemu kalamitního dříví na trhu, což se u velkých producentů projevilo snížením cen méně jakostního řeziva – nesušeného o 6–8 eur/m3, sušeného o 4–5 eur/m3. „Tato skutečnost vyplývá i z toho, že jejich exportní trhy jsou limitovány sníženými možnostmi odbytu především v Americe, Asii, ale i v severní Africe, a tak těmto zpracovatelům zbývá zásobovat výrobu palet a obalů, kde jsou výkony, zejména v Německu, zatím poměrně vysoké. Nicméně pilařské linky jedou na plný výkon a sklady řeziva, myslím tím méně kvalitního, se jim plní,“ konstatuje předseda SDP a dodává, že i přesto odbyt řeziva jako celek zůstává na vysoké úrovni, přičemž pro další období bude rozhodovat kvalita kulatiny na vstupu.

Co se týče dalšího vývoje odbytu pilařské kulatiny v následujících 6 měsících (říjen 2018–březen 2019), tak z pohledu 55 % rakouských a německých prodejců by měl zůstat na úrovni III. čtvrtletí 2018, 31 % se obává dalšího poklesu a 14 % naopak věří v nárůst odbytu. A to za předpokladu i nadále klesajících cen (18 %) nebo cen stávajících (41 %), nicméně dalších 41 % avizuje možné zdražení. Poněkud jiného názoru v souvislosti s cenami kulatiny jsou němečtí a rakouští pilaři, z nichž 40 % předpokládá setrvalý stav, 41 % počítá s dalším poklesem a 19 % se obává zdražení. Jehličnaté řezivo by podle 73 % z nich mělo zůstat na dosavadní cenové úrovni nebo mírně podražit, podle 27 % je třeba počítat se zlevněním. V kontextu s tímto pro zpracovatele nadmíru příznivým stavem je 62 % německých a rakouských pilařů rozhodnuto co nejdříve spustit plánované investice a dalších 32 % se na ně reálně připravuje. Pouze 6 %, ačkoliv by investovat potřebovalo, je zatím takříkajíc zdrženlivých, respektive opatrných.

…a jak to vidí dodavatelé a zpracovatelé u nás?

Další část programu odborného setkání byla věnována problematice kůrovcové kalamity v ČR, kde dopady sucha a nárůstu populace lýkožrouta smrkového pocítil v loňském roce snad každý vlastník či správce lesního majetku. A to jak v podobě chřadnutí porostů a náletů kůrovců do dříve neobvyklých míst, tak v podobě dramatického poklesu cen smrkového dříví a problémů s jeho odbytem. Hlavně pak na území krajů Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského, Jihomoravského, Jihočeské­ho a Plzeňského a zejména pak v kraji Vysočina. O situaci nejen na severní Moravě, kde působí, ale i v jiných částech republiky, zde hovořil člen představenstva SDP Antonín Velička, výrobní ředitel společnosti Katr ze Staré Vsi u Rýmařova, která se vedle pilařského zpracování dřeva zabývá také komplexní lesnickou činností. Začal ohlédnutím se do období před rokem 2014, kdy se roční těžby kůrovcového dříví v ČR pohybovaly v průměru kolem 600–800 tis. m3. V letech 2015–2016, po vypuknutí kůrovcové kalamity na severní a střední Moravě se jednalo již o 2,1 mil. m3, tedy zhruba o trojnásobek, který se posléze opakoval i v dalších dvou letech, přičemž loni se objem napadeného dřeva přiblížil hranici 20 mil. m3. Pro letošní rok se podle posledních odhadů mluví zatím o 30–40 mil. m3, ale podle A. Veličky může jít opět až o trojnásobek roku 2018.

„Vycházím ze situace uplynulých tří let na severní Moravě, kde, jak si troufám říct, pomine rok 2019 a podhůří Jeseníků a některé části Beskyd se ocitnou bez smrku. Vycházím ze současného stavu např. v regionech Šternberska a Brun­tálska, kde se sice těží naplno, ale jedná se o slabé dříví z probírkových porostů, které tam ještě zůstalo, neboť veškeré silné dřevo už bylo zlikvidováno a odvezeno. Kůrovec se pomalu posouvá do vyšších nadmořských výšek, kde velmi slušně graduje a dnes se projevuje už na celém území republiky,“ říká A. Velička a dodává, že podle podkladů Lesů ČR je situace nejhorší v kraji Vysočina, kde byl loni zaznamenán obrovský meziroční nárůst kůrovcových těžeb přes 500 % a v přepočtu na objem to mělo dělat kolem 1,8 mil. m3. V roce 2019 se v lesích na Vysočině předpokládá dokonce 5 mil. m3 kůrovcem napadeného dříví, což by odpovídalo výši kůrovcových těžeb v roce 2017 za celou republiku. „A co z toho plyne pro nás pilaře? Já osobně to z pohledu naší firmy vidím tak, že ještě zhruba rok a budu se muset potýkat s otázkou, co bude pak. V rámci republiky, na rozdíl od naší oblasti, bude ještě nějakou dobu dříví k dispozici za dobrou a rozumnou cenu, ale jestli nepomůže příroda, tak to zde nikdo nezastaví,“ konstatuje A. Velička a přechází k cenám jehličnatého dříví.

Ty podle ČSÚ loni mezi I. a II. čtvrtletím klesly o 4,9 %, mezi II. a III. čtvrtletím o dalších 9,3 % a pokračující pokles byl podle zpracovatelů patrný také ve IV. čtvrtletí. „O cenách, jejichž pokles bude pravděpodobně dál pokračovat, chci tentokrát mluvit z trochu jiného úhlu pohledu. Pro nás zpracovatele má ona skutečnost, že cena suroviny je nízká a u řeziva naopak vysoká, nepochybně svůj ekonomický význam, ale kdo začíná mít obrovské problémy, je vlastník lesa. Tím nemyslím jen Lesy ČR, ale všechny vlastníky, kterým současná cena nepokryje v podstatě ani náklady na těžbu, nehledě na další zákonem stanovené povinnosti spojené s obnovou lesa,“ vysvětluje A. Velička a zmiňuje informaci z Hospodářských novin, podle níž např. náš největší vlastník Lesy ČR generují měsíčně stomiliónovou ztrátu a nelze vyloučit, že se nebude zvyšovat. A to vzhledem k listopadovému výběrovému řízení pro 47 územních jednotek, o něž byl ze strany lesnických firem velmi malý zájem a jehož výsledkem bylo plusové saldo 1,8 mld. Kč, které budou Lesy ČR muset vítězným firmám vyplatit za provedené práce, jež se v daném případě týkají hlavně zalesňování. V této souvislosti také zmínil pro obnovu lesů nezbytné milióny sazenic, které na trhu nejsou a nebudou s ohledem na chybějící osivo, nedostatek lidí, kteří by tyto práce prováděli, a další důvody, pro které by prý spousta soukromých vlastníků nejraději vrátila les státu, který je údajně povinen jejich les převzít, jelikož je čekají jen samé problémy než jakýkoliv užitek.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor

 

Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby.

Zásady zpracování osobních údajů

Newsletter

Přihlaste se pro příjem newsletteru. Nezmeškáte tak žádné aktuální novinky.

Rozesíláme pouze důležité informace. Nespamujeme!