pondělí 18. únor 2019 20:34
Registrace    

Jedním z hlavních důvodů současného a podle posledních statistik doslova alarmujícího stavu výskytu kůrovce v dnes nejpostiženější oblasti ČR v kraji Vysočina (viz předchozí článek tohoto vydání DM), je celková výměra lesních pozemků určených k plnění funkcí lesa, čítající 207 902 ha. Tato značná 31% lesnatost a k tomu 70% zastoupení smrku z něj podle lesních odborníků dělá území s obrovským potenciálem pro šíření kůrovce.

Souhra různých faktorů s negativními účinky na lesní porosty, zejména pak dlouhodobého sucha a vysokých teplot ve vegetačním období, přispěla i ve II. pololetí loňského roku k dalšímu rozvoji kůrovcové kalamity na celém území České republiky, kde se loni podle posledních odhadů vytěžilo 12–14 mil. m3 kalamitního dříví a dalších 5–8 mil. m3 už nebylo reálné vytěžit. Přetrvávající přetlak dřevní hmoty na trhu vedl k dalšímu skokovému snížení cen kulatiny u takřka všech hlavních sortimentů nejen v jehličnatých, ale i listnatých dřevinách. U jehličnatých pak zejména u smrku a borovice, které např. v kalamitou nejvíce zasaženém kraji Vysočina byly ve třídě III A / III B k mání i za 1100 respektive 1200 Kč/m3, ve třídě III C za 900 respektive 800 Kč/m3 a ve třídě III D v obou případech dokonce už i za 600 Kč/m3. Kvůli přeplnění skládek zpracovatelů ale hromady této levné hmoty ležely ke konci roku takřka u každé lesní cesty či nejedné silnice, aniž by je někdo chtěl.

V Dřevařském magazínu 11/2018 mě zaujal článek „Kto je les dnes?“, odrážející rozčarování z nekvalifikovaného zasahování ochrany přírody do lesnického hospodaření v krajině. Takové zasahování do hospodaření v krajině není jen specifikem Slovenska, a zarážející je nejen jeho rozsah, ale i to, že odporuje tuzemské legislativě i mezinárodním závazkům.

Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby.

Zásady zpracování osobních údajů

Newsletter

Přihlaste se pro příjem newsletteru. Nezmeškáte tak žádné aktuální novinky.

Rozesíláme pouze důležité informace. Nespamujeme!